Zdeněk Kompánek s Petrou Kvitovou po výhře na Miami Open 2023 | zdroj foto: archiv Zdeňka Kompánka
Zdeněk Kompánek (*1983) je původem ze západočeského Sokolova, ovšem v současné době žije s rodinou již několik let u nás na Dobříši. Má za sebou profesionální hokejovou kariéru, včetně zahraničních angažmá ve Švédsku nebo Německu, tu byl ale nucen předčasně ukončit. Novou životní etapu shledal v oboru kondičního trenérství. Pomáhá sportovcům se správnou regenerací mezi výkony, učí je starat se o vyvážený jídelníček nebo sestavuje individuální tréninkové plány. Aktuálně působí v týmu jedné z největších legend českého tenisu, Petry Kvitové.
Co obnáší práce kondičního trenéra jedné z nejlepších světových tenistek? Kdy je lidské tělo na fyzickém vrcholu a existuje vůbec nějaký skutečně komplexní sport? To vše se dozvíte v dnešním rozhovoru, který pro vás se Zdeňkem Kompánkem udělal Štěpán Böhm!
Nejprve bych rád probral Váš profesní život, potažmo sportovní kariéru. Povíte čtenářům o svém vzdělání? Kde a jakými obory jste si prošel?
Chodil jsem na Sportovní a podnikatelskou střední školu v Plzni, bakaláře jsem vystudoval na FTVS a následně jsem se věnoval studiu v oboru kondičního tréninku. Mám za sebou řadu kurzů u nás i v zahraničí, začal jsem se vzdělávat i v oblasti fyzioterapie, chiropraxe a osteopatie. Průběžně se snažím nabírat další zkušenosti, protože to prostě není studium na dva roky, ale na celý život.
Jak to vypadá na střední škole zaměřené na sport a marketing? S tím jsem se nikdy nesetkal…
Ve zkratce se jedná o studium, v rámci kterého se žáci připravují na chod sportovního klubu, to znamená matematika, ekonomie, finance, účetnictví a samozřejmě je naplňována i ta sportovní stránka. Hráli jsme například hokej nebo fotbal, dá se říct, že na vyšší úrovni.
V souladu s vyučováním probíhaly všechny tréninky, škola k tomu přistupovala více individuálně. Třeba pro nás hokejisty byla docházka uzpůsobená večerním zápasům, které probíhaly klidně uprostřed týdne. Žáci mají navíc možnost se už na střední škole dostávat ke konečným oborům, novinkou je například fyzioterapie. Zrovna nedávno jsem se tam byl podívat a na místě jsou plně vybaveni masérskými lehátky a tak podobně.
Po bakalářském studiu jste se tedy rozhodl plně věnovat své sportovní kariéře, hrál jste hokej v Německu a ve Švédsku, za jaké kluby?
V Německu za Stuttgart a ve Švédsku to byl Grästorp. Grästorp je malinké městečko u největšího švédského jezera Vänern, kde žije přibližně 3 000 lidí.
A brzkému ukončení kariéry vás tedy vedlo zranění…
Ano, při bruslení mě bolel kyčelní kloub a poslední rok jsem hrál pod vlivem prášků. Navíc mi bylo už 27 let a chtěl jsem poznat i jiný život. Do té doby jsem znal vlastně jenom tašku a hotel nebo bydlení narychlo v nějakém bytě. Toho už jsem měl nad hlavu a bylo potřeba udělat změnu. Konec přišel v ten nejvyšší čas. Potom, i když byla možnost jít dělat šéftrenéra mládeže ve Stuttgartu, jsem se rozhodl pro návrat do Prahy. Dolehl na mě pocit takového přehlcení z hokeje a protože mě bavilo fitko a kondice, přišlo mi to jako nejlepší možnost.
Po skončení kariéry jste se tedy vrhnul do toho, čemu se věnujete doteď?
Ano.
Zaujalo mě totiž, že v letech 2015 až 2020 jste působil jako osobní trenér pro Mandarin Oriental Hotel Group, co to obnášelo? Jedná se o skok do zcela jiného odvětví nebo to jen tak vypadá?
Ano, je to skok do jiného odvětví. V období předtím jsem pracoval se soukromě najatými sportovci (například s volejbalovým reprezentantem Adamem Zajíčkem), golfovými hráči nebo fotbalisty. Začal jsem se orientovat na novou klientelu. Podařilo se mi pronajmout prostory v Mandarin Oriental hotelu a tam jsem se dostal poprvé k trénování filmových hvězd, jako třeba ve snímku Borg vs McEnroe, kde jsem připravoval Sverrira Guðnasona na roli Björna Borga. Mandarin mi přinesl do života úplně rozdílný typ lidí, naučil mě zcela jinému tréninku, který se od toho se sportovci v mnoha ohledech liší.
Pro upřesnění, kdo byli Vaši klienti? Herci, kteří potřebovali posunout ve směru fyzické kondice?
Přesně tak, byla to například Cara Delevingne, která tu hrála s Orlandem Bloomem. Docházeli za mnou produkční a zadávali mi zakázky na starání se o herce na půl roku, včetně kondice, stravy a tak dále. Cara Delevingne měla kompletní servis ode mě a od manželky, já kondici, ona stravu. Z českých herců jsme se starali například o Vojtu Kotka nebo Sabinu Rojkovou.
Rád bych se teď posunul k tomu, co děláte teď. Jste kondiční trenér Petry Kvitové (vsuvka pro čtenáře: bronzová medailistka z Ria 2016 a také vítězka Wimbledonu 2011 a 2014), pod Vaším vedením vyhrála svůj jubilejní 30. grandslam… Jak jste se dostal k trénování jedné z největších světových tenistek?
Znali jsme se už asi čtyři roky před naší spoluprací z působení v TK Sparta Praha (tenisový klub), kde jsem trénoval Báru Strýcovou a Tomáše Macháče. Po Báře následovaly zakázky od Jonáše Forejtka nebo angažmá od německého tenisty Maximiliana Marterera. Během fyzické přípravy Marterera v Norimberku mi zavolala Péťa, jestli bych nechtěl spolupracovat s ní. Domluvili jsme se tehdy na roční spolupráci.
Co máte jako její kondiční trenér na starosti?
Je to vcelku jednoduché, protože v týmu jsou jenom dva lidi. Tenisový trenér, kterým je partner Petry Kvitové Jiří Vaněk a kondiční trenér. Mým úkolem je starat se o tělo celkově, věnuji se organizaci fyzické přípravy a regeneraci (fyzioterapie, osteopatie) tak, aby byla připravená na zápas. Plán je velmi nabitý a cílem u Péti bylo, že musí být svalově flexibilní, zdravá, uvolněná, odblokovaná, prostě taková, aby se na kurtu cítila připravená na 100 %. Řeším také jídlo, doplňky stravy a tak podobně. Tenisový trenér má na starosti čistě tenisové záležitosti.
Sestavujete také tréninkový plán?
Sestavuji. Na ten přichází čas během přestávek mezi jednotlivými turnaji, které jsou rozprostřeny přibližně do tří čtvrtin celého kalendářního roku.
Z jakých typů aktivit se kondiční trénink skládá? Rozumím tomu správně, že je to běhání, posilování, protahování a tak dále?
Přesně tak. Je ale důležité zohlednit, v jaké aktuální formě ten člověk je. Plán se musí přizpůsobovat programu. Zápasy mohou být dlouhé jednu hodinu, podruhé hrajete tři a půl hodiny! V důsledku toho musím občas spontánně v tréninku něco změnit. Hráč přijde a řekne, že ho bolí část těla, kterou jsem zrovna měl v plánu ten den trénovat. Trénuje se obvykle 6x týdně. V tréninku se věnujeme od jednoduchých stabilizačních cvičení na zemi až po složitější funkční cvičení ve fitku, poté běhy a pohyb na kurtu.
Jak dlouhý byl Váš poslední trénink a co se v něm přesně dělalo?
Poslední trénink? (smích) Nejdřív jsme se rozběhali, připravili svaly v oblasti kyčlí, cviky na zpevnění středu (core), tak aby byla připravená na zátěž. Potom následovaly funkční cviky, jako třeba výpad s odhodem medicinbalu, po tréninku následuje výklus a manuální strečink.
Studoval jsem WTA žebříček a zjistil jsem, že Petra Kvitová je z nejlepší dvacítky ve 33 letech ze všech hráček nejstarší a to ještě se tříletým „náskokem“ na druhou příčku. Jak se liší práce s 35 letými sportovci oproti těm, kterým je 20?
Tréninkové dávky jsou menší, zpravidla netrénují čtyři hodiny denně na kurtu jako mladší hráči. U hráčů v pokročilejším věku, jako je třeba Jirka Veselý, činí celková zátěž na kurtu dvě až tři hodiny. Co se týče kondice, je to skoro stejné, ať už ve dvaceti nebo třiceti letech, jediný rozdíl je v regeneraci. Ta trvá u starších hráčů markantně déle. Musí se více chodit na fyzioterapeutické, chiropraktické ošetření, masáže, kryokomory, na ice bath a celkově dělají daleko více pro to, aby se dostali do stavu, kdy jsou kompletně zregenerovaní. Mladým hráčům se dá „naložit“ i odpoledne, přes noc se zregenerují a další den jsou znovu připravení. Ve třiceti je to ale už daleko těžší.
V kolika letech je lidské tělo na vrcholu?
Když to rozdělím, tak fyzicky je to, řekl bych, od dvaceti do osmadvaceti, ale je to hodně individuální. Záleží na tréninku, jídlu, pití a na spánku, to jsou nejdůležitější věci. Pokud se udržují, může se výkonnost protáhnout dál, ale samozřejmě pak přijde čas, kdy může člověk jíst co chce, ale ta regenerace bude chtě nechtě zpomalovat dál. Běh těla se nezastaví. Ale na mentálním vrcholu je člověk dle mého ve třiceti.
Když člověk svou fyzickou výkonnost úplně nezastaví, jde alespoň prodloužit?
Jde, právě tím jídlem, pitím, spánkem. I na běžného, pravidelně nesportujícího člověka má dodržování těchto tří zásad veliký vliv. Další věcí je mentální trénink. V osmadvaceti člověk řeší úplně jiné věci než na začátku kariéry.
Zohledňujete při tréninku astma Petry Kvitové?
Tenhle problém se nás zatím téměř nedotknul, protože se už nějakou dobu úspěšně léčí. Jediné problémové období bylo po svatbě a když jednou v Paříži chytla nějaké průduškové nachlazení. Tehdy jsme pocítili, že má astma, jinak to ale v tréninku nebylo vůbec znát. Takže kdyby onemocněla, vůbec nevím že má astma.
Ještě by mě zajímalo… udržování kondice není zvláště u amatérských sportovců zrovna ta nejoblíbenější část sportu. Není prostě tak zábavná. Stalo se Vám někdy, že by se klient neřídil Vašimi pokyny?
Ne to ne, většinou jdou za mnou lidé s vidinou nějaké změny.
Na začátku každé spolupráce se s klientem domluvíme, že kdyby něco nesedělo, protože se to samozřejmě může stát, změníme plán. Já ho upravím, přenastavím, ale nikdy se mi nestalo, že by někdo řekl, že to vyloženě nechce dělat. Nemusel jsem nikdy řešit problémy s morálkou. Většinou jsou mí klienti velmi profesionální a ví, co je pro ně potřeba a já jsem tu pro ně, abych jim pomohl. Nechají se vést a mají radost, protože konečně nad něčím nemusí sami přemýšlet.
Existuje podle Vás nějaký skutečně komplexní sport?
Každý sport je víceméně komplexní. Některé jsou jen více zaměřeny na spodní část těla, jindy se zase musí více zapojit ta horní. Tenis je za mě vůbec jeden z nejtěžších sportů. Hrál jsem hokej, při kterém používá sportovec obě poloviny těla a koordinačně je velice náročný. Nohy bruslí a ruce přitom vedou hokejku s pukem, každá polovina těla tak dělá něco jiného, ještě k tomu se myslí na dribling, střelbu a tak dále. Navíc všechno v tak krátkém čase! Podobně jako tenis. Tenis je strašně náročný jak fyzicky a koordinačně, tak hlavně mentálně. Mentální připravenost dělá ten sport nejtěžším v oboru. Je to podobné jako v golfu, když je člověk v nepohodě, bude pro něj velmi obtížné zahrát 18 jamek pod par. Člověk musí být hodně koncentrovaný, nesmí se nechat emočně vyviklat, což rozhodně není lehké udržet. Na tom kurtu jste úplně sám. Narozdíl od kolektivních sportů, kdy se pracuje s morálkou v týmu přímo při hře nebo v šatně o přestávce.
Díky, že jsme se dotkli i téhle oblasti. Zeptám se ještě na zdravou výživu. Jaký je její efekt na tělo?
Profesionální sportovec s extrémními fyzickými dávkami nemá možnost doplnit během dne všechny minerály, vitamíny, bílkoviny atd. z běžné stravy. Proto musíme používat doplňky stravy. Většinou používáme OMEGA-3 kyseliny, proteinové, sacharidové doplňky, téměř všechno na energetických bázích. Dávají se před (doplnění energie na zápas), v průběhu a po výkonu (vitamíny a minerály se dostanou do svalů kvůli regeneraci na další den). Sportovci používají nejčastěji sportgely, hlídá se jen načasování správného užívání, to je u těchto doplňků stravy rozhodující.
V kontrastu s amatérskými sporty je často zobecňovaná představa, že si může člověk po tréninku zajít na pivo a klobásu, tak je to vlastně v úplném rozporu o tom, o čem se teď bavíme. Jak moc je v pohodě říct si: „Teď jsem makal, jdu si to užít!“?
Většinou si nikdo ze sportovců nic takového nedá, protože je hrozně těžké to strávit. Jasně, občas si v den volna zajdeme na řízek, zmrzlinu, ale to je jen výjimečně. V New Yorku na 73. ulici jsme chodili do oblíbené české restaurace, která měla dokonce i český personál.
Jinak den před zápasem a v den zápasu se jí spíše lehká jídla. Většinou tedy v bezmasé variantě.
Umíte hrát tenis? Respektive, musí umět kondiční trenér Petry Kvitové hrát tenis?
Ne, hraju tenis pouze na amatérské úrovni.
Kondiční trenér tenistů nemusí být výborný tenista. Já osobně hraju tenis velice rád, ale dostanu se k hraní málo. Je pravda, že když Péťa v trénincích servírovala, tak já jsem vracel servis, ale z deseti podání jsem dokázal vrátit tak pět, když mi zrovna předtím ještě řekla, kam to půjde. Na takové úrovni to nikdy nedokážu, to je jasný. Pár výměn jsme si dali a pravidelně si ze srandy zapinkáme, ale tenis obecně má v týmu na starost tenisový trenér.
Štěpánova poznámka na závěr rozhovoru k aktuální zprávě ze sociálních sítí Petry Kvitové
Dvojnásobná wimbledonská vítězka Petra Kvitová na sociálních sítích oznámila, že je těhotná. Narození prvního potomka s trenérem a manželem Jiřím Vaňkem očekávají v létě. Zda těhotenství znamená konec její úspěšné tenisové kariéry, třiatřicetiletá Kvitová nespecifikovala.
On the first day of 2024 I wanted to wish you a happy new year and share the exciting news that Jiri and I will be welcoming a baby into our family this summer! 👼 pic.twitter.com/JwUi2Lcose
— Petra Kvitova (@Petra_Kvitova) December 31, 2023
