Poznejte historické i dnešní krásy Rosovic | foto: Jiří Kozel
Rosovice, obec s více než 700 obyvateli, se skládá ze dvou částí nacházejících se v k. ú. Rosovice: Rosovice a Sychrov. K Rosovicím patří také Holšiny. Rosovice a Sychrov tvoří jednu obytnou oblast. Obec Rosovice leží nad romantickým Sychrovským rybníkem, zatímco část Sychrov se nachází pod rybníkem směrem na Dobříš. Holšiny jsou odděleny od obou míst poli ve vzdálenosti asi 1 km na západ. Příroda v okolí Rosovic je nádherná a nabízí mnoho možností pro turistiku a sportovní vyžití. Okolí je bohaté na lesy, louky a rybníky, což poskytuje ideální podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku, houbaření a rybaření. Zkrátka učiněný ráj na zemi, kterým se po staletí prochází také na cestě do Santiaga de Compostela.
První zmínka o obci Rosovice pochází z 19. června 1305, kdy byla součástí hradu Dobříš. O šestnáct let později, 24. června 1321, byla obec vyzvednuta na zákupní ves či městečko Štěpánem z Tetína. Lenní dvůr se nacházel poblíž Sychrovského rybníka a kolem roku 1390 připadly Rosovice arcibiskupskému panství Příbram. V roce 1520 se část obce stala součástí Valdeku, ale po vysazení Příbrami na město v roce 1579 se vrátila zpět a následně byla rozprodána. K panství Dobříš se Rosovice dostaly kolem roku 1600.
Součástí dobříšského panství byla i část obce Sychrov včetně rybníka, o kterém se zmiňuje záznam z roku 1491. Vlastnictví léna se měnilo a roku 1540 jej král Ferdinand přepustil sychrovskému dvoru spolu se vším jeho manským příslušenstvím a hradem Dobříši Janu Bechyni z Lažan a na Pičíně udělil dědičný, zpupný a svobodný dvůr se čtyřmi lány dědin a jeho svobodami i zvůlí nejvyššímu písaři a purkrabí karlštejnského. Léno bylo následně zemskými deskami vymazáno a zapsáno coby zpupný statek.
Rosovice patří mezi historické obce, přesto se v ní nevyskytují zásadně historicky významné památky. Na starých mapách z počátku 17. stol. a z počátku 18. stol. lze porovnat, že většinu okolních obcí kartografové vynechali, ačkoli byly sídlem šlechty a měly gotické nebo raně barokní kostely, zatímco Rosovice (Rossowitz) jsou zapsané, třebaže zde nebyla tvrz ani kostel. Mapy zřejmě zdůrazňovaly významná hospodářsko-obchodní místa nebo zastávky, považovány za důležitější záznamu, než některé sakrální stavby a šlechtická sídla. V Rosovicích – Sychrově byla totiž prý zájezdní hospoda pro ubytování obchodníků na Zlaté stezce a vařilo se tu pivo. V typicky zemědělské vesnici si pak mohli obchodníci levně nakoupit zásoby na cestu. Mapy se kreslily zřejmě více pro obchodníky i když obchodnických tras využívali i poutníci. Obchodní Zlatou stezku kopírovala poutní trasa do Santiaga de Compostella. I tito poutníci si v Rosovicích zajistili zásoby na cestu. V místě dnešního kostela bývalo „centrum“ vesnice, kde se konaly trhy, pro které měly Rosovice takzvané tržní právo, poměrně velkou výsadu té doby. O trase poutní cesty do Santiaga de Compostela vše najdete zde: https://ultreia.cz/vserubska-trasa/ , na této trase poutníci mimo jiné obdivují Sychrovský i Vackův rybník.
Čtyřmezí
Čtyřmezí je speciální místo, kde se potkávají katastry čtyř obcí – Dobříš, Hostomice, Buková a Rosovice. Současně se zde kříží lesní cesty. Pravidelně se zde setkávají starostové zmíněných obcí v průvodu dalších příznivců turistiky a pohybu na čerstvém vzduchu v kouzelné podbrdské krajině. Slavnostní náladu v okamžiku setkání v kruhu Čtyřmezí podpoří obvykle i připravené občerstvení, hudba, nebo nějaký upomínkový předmět. Cílem je dobrá nálada, dobré sousedské vztahy a také oslava „Dne zdraví“. Od roku 2014 je místo označeno hraničním kamenem, kovovým kruhem zapuštěným v zemi, na němž jsou vyznačené výseče směrů k příslušným obcím.
Křížky v Rosovicích
Možná jste si stejně jako náš fotograf Jirka Kozel všimli, kolik křížů je zasazeno v krajině kolem Rosovic. Svědčí o zbožnosti a těžké práci při níž se lidé vždy dívali na svého spasitele, který pro ně vytrpěl více než oni sami při své lopotě. Víra prostých lidí byla nekomplikovaná, spojená s ročním cyklem církevních svátků a práci na poli. Každý křížek je zde postupně renovován a opečováván místním spolkem, který pečuje o osvětu významu těchto památek. Křížky jsou pojmenované často i po lidech, kteří na místě prožili nějaké utrpení, ukazují na osobní tragédie i na těžkou dřinu tehdejších zemědělců a zobrazují Ježíšova slova: „Kdo chce jít za mnou, vezmi svůj kříž a následuj mne.“ Představují také vděčnost a poděkování. O každém křížku spolek popisuje jeho příběh zde: http://www.pamatkyrosovice.cz/krizky.php Mezi nejvýznamnější sakrální objekty patří kaple svaté Anny.
Sakrální památky v Rosovicích | foto: Jiří Kozel
Kaplička svaté Anny
Kaplička stojí u cesty z Dobříše směrem na Rosovice, u odbočky k bývalému vojenskému prostoru. Je z roku 1755, v pozdně barokním slohu. S touto kaplí jsou spojené různé pověsti a jedna je, že jakási osamělá Anna z Rosovic, asi vdova, se rozhodla prodat svůj veškerý majetek, získané peníze si chtěla klidně užít a šla lesem do Dobříše, uložit své peníze do záložny. Po cestě ji ovšem přepadli loupežníci a žena s nimi podstoupila smrtelný zápas. Byla nalezena svými sousedy bohužel již mrtvá a umučená, ale lupičům se z nějakého neznámého důvodu nepodařilo ubohou ženu okrást zcela, a tak se sousedé rozhodli že celý peněžní obnos použijí na stavbu této kaple. Příběh je ovšem zřejmě vymyšlený ale na každém šprochu, může být pravdy trochu. Josef Vaněček, Rosovický kostelník, se přiklání k verzi, že kaple svaté Anny stojící v knížecích lesích a postavena v době, kdy vládl na dobříšském panství kníže Jindřich Pavel z Mansfeldu byla pojmenována po jeho ženě. Kníže byl dvakrát ženatý, jeho první manželka se jmenovala Marie Josefa Klára z rodu Thunů a druhá žena byla Marie Josefa Anna z rodu Černínů. Z tohoto výčtu jmen nám již jistě svítá, proč by se mohla kaple jmenovat podle Anny. Kníže jednoduše chtěl své druhé ženě, také jistě milované a zřejmě i zbožné ženě, udělat radost.
Kostel Petra a Pavla
Původně na tomto místě stála menší kaplička zasvěcená Panně Marii, která byla pravděpodobně postavena v roce 1875. Ovšem zdejší rodák Josef Žáček založil nadaci na stavbu nového kostela (původně označovaného jako kaple) a v závěti před svou smrtí v roce 1890 také odkázal finanční příspěvek. V roce 1913 byl kostel (kaple) postaven bratry Kavalíry z Prahy podle plánu architekta Richarda Klenky, rytíře z Vlastimilu. Klenka byl současníky popisován jako světoběžník, který si vždycky dělal, co chtěl. Studoval pozemní stavitelství u profesora Jana Kouly a Josefa Šulce. V roce 1898 odešel do Paříže, kde studoval a pracoval v různých ateliérech. V roce 1899 se objevil na realizaci pařížské výstavy.
Kostel byl vysvěcen a zasvěcen sv. Petru a Pavlu v roce 1900 při havelském posvícení, což byla velká událost i pro okolní obce. Jedná se o obdélnou stavbu s trojbokým presbytářem, se čtvercovou sakristií po straně jako hranolovou věží v západním průčelí. V roce 1978 a poté opět v letech 1988-1989 byl kostel opraven a upraven. Kostel má dva zvony, které se do něj vrátily v roce 1947. V roce 1950 byly do kostela umístěné lavice z obořišťského kláštera, který byl v té době zrušen.
Málo se ví…
Pan kostelník Josef Vaněček nám prozradil také zajímavost, kterou málokdo tuší a to, že jeden z obrazů v kostele maloval český malíř a archeolog Josef Vojtěch Hellich. Zaměřoval se především na církevní malby, historické scény a ilustrační kresby starožitných předmětů. Jako portrétista se v pražské společnosti proslavil portrétem Boženy Němcové, který u něj pro svůj salón objednal pražský lékař a politik Václav Staněk, člověk, který Boženu léčil, obdivoval a možná i miloval.
Kostel v Rosovicích | foto: Jiří Kozel
Fotografie a videa z kostela Petra a Pavla | foto: Milada Svobodová
Zvony Petra a Pavla
V roce 1913 byl zavěšen první zvon v kostele sv. Petra a Pavla, druhý zvon následoval až v roce 1927. Během druhé světové války byly oba zvony zrekvírovány. Po válce byly podle původní dokumentace zhotoveny nové zvony, které byly slavnostně vysvěceny 4. května 1947. K vysvěcení byly připraveny tři zvony: Petr (největší – 98 kg), Pavel (střední, tzv. umíráček – 58 kg) a Václav (nejmenší – 23 kg), který byl poté umístěn do věžičky v Holšinách. Všechny tři zvony znějí v krajině do dnešních dní.
Mezi lidmi se říká, že zvony Petr a Pavel z Rosovic znějí oproti jiným zvonům více slavnostně, a i když oznamují i smutné události, zvoní v tónu, který má slavnostní a laskavou akustiku
Věžní hodiny měří náš pozemský čas a hlídají odbíjení srdcí kostelních zvonů
Znak, vlajka a původ názvu Rosovice a Sychrov
V černo-modře polceném štítě vpravo zlaté břevno s červeným jablkem, převýšené zlatou korunou, vlevo postavený zlatý meč podložený dvěma položenými gotickými klíči nad sebou, zlatým a stříbrným.
Zdroj indicií a informací k původu názvů našich obcí a měst je publikace „Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny“, Antonín Profous Dodatkový V. díl zpracovali Jan Svoboda a Vladimír Šmilauer. Zde se píše, že prvotní název Rosovic byl Rosějovice, tedy ves lidí Rosějových.
Sbor dobrovolných hasičů v Rosovicích a Holšinách
Dobrovolní hasiči mají v obcích velkou tradici, mají ochranný i kulturní význam a když Rosovice v roce 2005 slavili 700 let od svého vzniku, slavilo se také 120leté výročí SDH Rosovice a 46. výročí SDH Holšiny. Byla vydána publikace nákladem 500 ks a celou ji můžete prohlédnout na stránkách obce. Taktéž se zde můžete podrobně dočíst o historii obce a vzniku základní školy a mateřské školy.
Odkaz pro vás zde: http://www.rosovice-obec.cz/
Rosovická MŠ a ZŠ dnes | foto: Jiří Kozel
Poděkování:
Poděkování patří panu Martinovi Kobíkovi, redaktorovi Obecního zpravodaje Rosovic, vedení OÚ Rosovic a největší poděkování patří Josefu Vaněčkovi, kostelníkovi kostela v Rosovicích, který má tak přívětivé působení, že je potřeba uvěřit v tezi – dobro existuje. Pan Vaněček připravil publikaci, která byla vydána ke stému výročí „100 let rosovické kaple-a ještě něco navíc“. Z jeho publikace jsem čerpala a budu citovat docela paradoxně ze závěru obsahu, který se vztahuje ke kostelu v Rosovicích:
„A úplně nakonec vzpomeneme na tu, o které tu nepadlo jediné slovo a která si zaslouží být jmenována. Dlouholetá kostelnice paní Růžena Černá obětavě sloužila v naší kapli od dob pana Záruby až do své smrti v roce 1998. V dobrém nezapřela svou původní profesi a vyzbrojena hospodskými zkušenostmi hravě a bez afektu přijala rozdílnost povah. Dokázala odporovat i souhlasit vážila slova i hýřila energií, bylo to velké umění, protože kněží bývají svéhlaví a každý se na začátku snaží ukázat, kdo je v kostele pánem. Po menších sporech se ji naučili respektovat a ani po straně proti ní neřekli špatné slovo, naopak. I já mohu jen chválit a dodávám, že by zvládla školit i dnešní manažery. Ti, kteří nás předešli na věčnost, naše poděkování už nepotřebují, ale přesto jsou stále s námi, protože to my je potřebujeme.“ Josef Vaněček
CELÉ FOTOALBUM Krásy obcí Dobříšska: Rosovice, které nafotil Jiří Kozel najdete na facebookový profil NAŠE Dobříšsko.
