Labuť velká | foto: Jiří Kozel
Labuť velká se v posledních desetiletích stala neodmyslitelnou součástí evropské krajiny. Zatímco ještě v polovině 20. století byla na území České republiky vzácným hnízdícím druhem, dnes její populace stabilně roste a čítá stovky hnízdících párů. Tento bílý majestátní pták, který díky své eleganci vzbuzuje respekt i obdiv, nachází ideální podmínky k životu nejen na přírodních jezerech, ale i na rybnících v městském prostředí.
Podle posledního monitoringu přírodovědců hnízdí v České republice přibližně 440 – 500 párů. Za tento růst vděčí především lepší ochraně mokřadních biotopů, ústupu znečištění vodních ploch a příznivějším klimatickým podmínkám. „Labuť velká je krásným příkladem toho, jak mohou přísná ochranářská opatření vést ke znovuosídlení krajiny druhem, který byl dříve na ústupu,“ říká ornitolog Jan Novák z České společnosti pro ochranu ptactva.
Labuť velká je nejen symbolem čistoty a elegance, ale také ukazatelem ekologického zdraví krajiny. Tento druh obývá stojaté a pomalu tekoucí vody s dostatkem vodní vegetace, která tvoří hlavní složku jeho potravy. V zimním období je možné tyto ptáky spatřit i ve městských parcích, kde se sdružují na nezamrzajících vodních plochách a spoléhají na potravu od lidí. Ornitologové však varují před nadměrným krmením pečivem, které může labutím způsobovat vážné zdravotní komplikace.
Zajímavostí je, že labutě jsou silně teritoriální ptáci a své hnízdní oblasti brání i za cenu tvrdých střetů s ostatními jedinci. Samice snáší 5–8 vajec, na kterých sedí přibližně 35 dní, přičemž mláďata po vylíhnutí zůstávají v péči obou rodičů několik měsíců. Přestože labutě obvykle nevydávají zvuky, během obrany svého teritoria mohou syčet a jejich pomalé údery křídel při letu vydávají charakteristický hvízdavý zvuk.
Vzhledem k rostoucímu počtu labutí ve městech a parcích apelují odborníci na veřejnost, aby respektovala potřeby těchto vznešených ptáků. „Labuť velká není jen symbolem romantiky v městských rybnících, ale i důležitou součástí ekosystému,“ dodává zooložka Petra Malá z Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy. Ochrana vodních ptáků a odpovědné chování lidí v blízkosti jejich přirozeného prostředí tak pomáhá udržet tuto významnou populaci i pro další generace.
Pro více informací o Jiřím Kozlovi a jeho fotografických projektech navštivte jeho facebookový profil:
Jak vidím svět – Jiří Kozel
