Stojí tu už 250 let a jeho mohutné větve tiše šeptají příběhy minulosti. Třebízského dub, skrytý poklad Brdské vrchoviny, není jen obyčejným stromem – je to živoucí spojení přírody a kultury | foto: Pavel Hössl
Třebízského dub, majestátní památný strom vyhlášený památným 5. května 2023, roste v Brdské vrchovině v oblasti Hřebenů. Tento dub žlutavý (Quercus dalechampii, syn. Q. aurea) se nachází poblíž křižovatky lesní Hřebenové cesty a bezejmenné lesní cestičky v lokalitě u Bílého kamene, nedaleko bývalého vojenského prostoru Klondajk. Se svou výškou 28–30 metrů a šířkou koruny 20 metrů patří mezi přírodní unikáty regionu. Obvod jeho kmene dosahuje úctyhodných 474 cm a jeho stáří se odhaduje na 250 let.
Dub je příkladem významného spojení přírody a kultury. Byl pojmenován po Václavu Beneši Třebízském, vlasteneckém knězi, spisovateli a sběrateli lidových pověstí. Tento literární tvůrce působil v letech 1875–1876 jako kaplan v nedaleké Litni a oblast Hřebenů si oblíbil. Na kmeni stromu je umístěna vzpomínková cedulka s básní, kříž a obraz, které připomínají jeho odkaz. Původní nápis, který zdobil strom od konce 19. století, je nyní uložen v muzeu v Litni.
Strom se nachází v nadmořské výšce 570 metrů a je obklopen lesním porostem. V okolí jsou instalovány informační tabule a lavičky, což zvyšuje atraktivitu lokality pro návštěvníky. Třebízského dub je chráněn jako památný strom, jeho zdravotní stav je hodnocen jako velmi dobrý a jeho přirozený vývoj je pod dohledem Odboru výstavby a životního prostředí v Dobříši. Tento výjimečný exemplář je důležity nejen pro ochranu biodiverzity, ale i jako místo spojené s kulturním dědictvím regionu.
Třebízského dub, majestátní symbol Brdské vrchoviny. Tento přírodní obr nejen uchvacuje svou velikostí, ale také připomíná pouto mezi člověkem a přírodou, které bychom neměli zapomínat | foto: Alena Harmanová, Marika R., Pavel Hössl, Petr Šnajdr
Les žije i pod povrchem – vítejte v myceliu
Objímání stromů se kdekdo směje jako přehnanému, okázalému gestu. Jak je to s přejímáním jakési vnitřní síly od lesních velikánů, na to jsou zatím jen subjektivní názory, ale že stromy dokážou pomoci jiným stromům, to je vědecky prokázané.
Propojení stromů v lese je už řadu let známý fakt. Vědci ovšem stále s větším obdivem popisují další a další zjištění, jak si tyto organismy vzájemně pomáhají prostřednictvím komplexní podzemní sítě mykorhizních hub. Tento „wood-wide web“ umožňuje stromům sdílet živiny, upozorňovat na nebezpečí a podporovat mladé sazenice. Hlavní myšlenkou je, že les funguje jako komunita, kde i staré a nemocné stromy patří ke stabilitě a zdraví celého ekosystému.
Vědci zjistili, že stromy v lese tvoří složitý propojený komplex schopný komunikace a vzájemné pomoci, řízený tzv. mateřskými stromy. Jednotlivé stromy tak v rozporu se všeobecným přesvědčením nesoupeří o „místo na slunci“, ale spolupracují – posílají si instruktážní i varovné signály a v rámci skupin kolem mateřských stromů se navzájem zásobují potřebnými živinami jako uhlíkem, vodou, dusíkem či fosforem.
„Stromy jsou základem lesa, ale les, to je mnohem víc, než vidíte očima. Pod povrchem je další svět nekonečných biologických cest, které spojují jednotlivé stromy a umožňují jim komunikovat mezi sebou. Stromy v lese jsou skutečně jako lidské či jiné živočišné společenství, tvoří rodiny a příbuzenské svazky,“ prohlásila Suzanne Simardová, známá vědkyně.
Poznejte strom, který je víc než jen dřevina – je to symbol, pamětník a místo, kde se historie setkává s životem lesa | foto: Milada Svobodová, František Polák, Marika R., Michal Kavan, Pavel Hössl, Petr Šnajdr
Jediný strom rozhodne o lese – hledání mateřských stromů
„Mateřský strom může být v jednom lese propojen se stovkami dalších stromů,“ vysvětluje bioložka Suzanne Simardová, která se desítky let specializuje na ekologii lesa. Na konferenci TED představila, že stromy v lese netvoří osamocené jednotky, ale složitý propojený ekosystém. Tento systém, řízený tzv. mateřskými stromy, umožňuje jednotlivým stromům vzájemně komunikovat. Klíčem k této komunikaci je mycelium čili podhoubí – mikroskopická síť hub pod povrchem, která je přirovnávána k přírodnímu internetu nebo společnému cévnímu systému lesa. Pokud dojde k pokácení mateřského stromu, celý ekosystém se může narušit a dokonce kolabovat, jak varuje Simardová. Tento objev nabídl nový pohled na ochranu lesů, kde biodiverzita a propojenost hrají klíčovou roli.
Informace o myceliu jsou velice populární a velké téma. My jsme čerpali z konference prestižní iniciativy TED v kalifornském Long Beach, na níž vědci, umělci, politici či byznysmeni prezentují „myšlenky, které stojí za šíření“ vystoupila zde i citovaná známá bioložka Suzanne Simardová z kanadské Univerzity Britské Kolumbie. Již několik desetiletí se specializuje na ekologii lesa a představila svá – pro řadu lidí šokující – zjištění. Bylo by docela zajímavé zjistit, zda ty nejstarší památné stromy, které nás lidi přitáhly k sobě natolik, že je chráníme dokonce i zákonem, zda jsou to stromy mateřské.
Keltský stromový horoskop oslavuje zrozence ve znamení Habru
Jednotlivé stromy horoskopu symbolizují podobně jako ve zvěrokruhu vlastnosti, které mají lidé narození v tomto období. Naprostá většina památných stromů Dobříšska jsou duby, jírovce, nebo lípy, a tak nás keltský stromoskop mj. upozorní na další druhy stromů, kterým věnovali pozornost i naši předci.
Lidé ve znamení Habru
Narození ve dnech 1. – 10. prosince jsou dle keltů lidé ve znamení habru
Typické vlastnosti Habru: pracovitost, odpovědnost, poctivost
Lidé zrození pod vládou Habru se výborně uplatňují v profesích, kde je nutné zvládnout disciplinovanost a loajalitu pro pravidla, třeba v bankovní či státní úředník, nebo ve vojenských či policejních funkcích. Jsou to lidé, kteří mají citlivě vyvinutý smysl pro pořádek, odpovědnost a spravedlnost. Nemají rádi lajdáctví a cítí se dobře, když mají přesné instrukce, co se očekává. Jejich brzdou však je hluboce zakořeněná nedůvěra k lidem, které se nikdy nedokážou zcela zbavit. Tato nedůvěra bývá důsledkem životních zkušeností, které o lidech mnohdy neukážou jen to dobré. Jsou to ale také snílci a řada habrových lidí přenáší své sny například do skladeb nebo uměleckých děl, najdeme mezi nimi mnoho lidí s uměleckými vlohami. Spojí-li se jejich umělecký talent s jejich příslovečnou pílí a sebekázní, není divu, že mezi nimi najdeme známé skladatele.
Habr jako strom
Dřevo habru bývalo označováno jako železné, je to strom s nejtvrdším dřevem v Evropě. Zároveň je habr velmi odolný, nenáročný, schopný růst na všech půdách. Patří mezi původní a velmi hojné dřeviny, vyskytující se v Čechách v původních porostech již od poslední doby ledové.
Habr má vynikající harmonizující vliv na lidi, zdržující se pod jeho korunou. Pokud vás čeká nějaká důležitá práce nebo činnost, k níž budete potřebovat mnoho duševních sil a schopnost soustředění, dodá vám je právě habr. (zdroj: Shaman, tak trochu jinou cestou)
