
Král Tolkien – památný strom v obci Drhovy | foto: Milada Svobodová
Kdysi dávno, když ještě lidé věřili v bohy hromu a blesku, byl dub považován za posvátný strom, který spojoval nebe se zemí. Jeho hluboké kořeny a mohutná koruna byly symbolem životní síly a moudrosti. Dnes, i když jsme se od těchto starých mýtů vzdálili, dub stále léčí nejen tělo, ale i duši. Jaké tajemství skrývá tento majestátní strom, který nás fascinuje už po tisíciletí?
POSVÁTNÝ A LÉČIVÝ DUB
Dub byl posvátným stromem snad ve všech evropských kulturách a téměř vždy zaujímal místo nejvyšší. V keltské tradici byl dub nejposvátnějším stromem ze všech. Byl symbolem životní síly. Byl často spojován s bohem hromu. Duby mají prý tak hluboké kořeny, jako je výška jejich koruny a daří se jim nejlépe tam, kde se mohou kořeny dotknout podzemních pramenů. Říká se, že právě proto jsou duby vodivé a přitahují k sobě blesky.
Všechny části dubu jsou podle Keltů posvátné a mají nadpřirozenou moc. Bývalo zvykem nosit u sebe alespoň kousek dubového dřeva, křížek dubových větviček svázaný červenou nití měl moc zapudit veškeré zlo.
Dub je strom nesmírně mocný a silný, proto si nikdo nedovolil vzít z něho cokoliv, aniž by stromu zanechal nějaký dar, i když třeba jen v duchovní rovině, třeba šlo jen o několik veršů nebo prostě jen pár vlídných slov.
Léčivé vlastnosti dubů jsou všeobecně známy a strom sám byl považován za natolik ozdravující, že ke zbavení se nemoci podle staré tradice stačilo, když nemocný člověk obešel třikrát kolem dokola – nejlépe pravotočivě – kmen silného zdravého dubu. Všeobecně ozdravující je například koupel ve výluhu z dubové kůry.

DUB KRÁL TOLKIEN V DRHOVECH
Drhovy jsou malá obec s necelými třemi sty obyvatel, asi 10 km od Dobříše.


Význam tohoto Drhovského nováčka mezi památnými stromy má mnoho odůvodnění.
Ve starých kronikách se o Drhovech píše, že vznikly na místech, kde byly především dubové lesy, to bylo doloženo i velmi starými pařezy, které se při úpravě pozemků nacházely.
Dub Tolkien je na místě, kde si lidé sbírali jílovitou hlínu, materiál na výrobu nepálených cihel, kterým se říkalo „batiny“. Jednalo se o směs jílovité hlíny a zbytků obilovin a trav. Cestu k dubu tak podnikala řada původních obyvatel Drhov a stavěli z těchto cihel zídky a malé domky. Polní cestě k dubu se říkalo „ke hlinovce“. Dodnes jsou v Drhovech některá stavení, která obsahují tyto cihly.



Další význam stromu je i krajinotvorný. TOLKIEN je mj. strom od kterého můžete vidět daleko do krajiny a také na další místní historicky zajímavou usedlost Nový Dvůr.

ZAJÍMAVOST NOVÉHO DVORA U DRHOV
Je to usedlost příběhově příbuzná Památníku Karla Čapka ve Staré Huti. To ovšem ale neznamená, že majitelé usedlosti Nový Dvůr vítají průvody zvědavých turistů. Místo je soukromý pozemek, a tak platí pravidlo, které ctí soukromí vlastníků. Fotografie původní stavby nápadně připomíná architekturu budovy památníku Karla Čapka. A podoba není to jediné, co tyto dvě budovy spojuje.
O historii místa Nový Dvůr vyprávěla aktuální majitelka usedlosti pro místní zpravodaj a regionální deník: „Dvůr koupil mým prarodičům Valentovým, ve druhé polovině dvacátých let minulého století, babiččin bratr Václav Palivec, který také daroval Čapkům jako svatební dar Strž. Rodina Valentových s Čapkovými udržovala blízké styky a často se navštěvovali na Strži či na Dvoře nebo jezdili za Václavem Palivcem na zámek do Osova. V roce 1949 zkonfiskovali statek komunisté. Děda brzy poté zemřel. Václava Palivce odstěhovali po zabavení jeho majetku na opuštěnou hájovnu a moje babička a rodiče se o něj starali do jeho smrti v roce 1964.

Další význam stromu je také jeho věk. Věk živého stromu se dá dopočítat změřením obvodu kmene stromu ve výšce 130 cm, a tento objem se podle druhu stromu vynásobí druhovým koeficientem. Výpočet začátku růstu dubu Tolkiena lze odhadnout na rok 1892. Dub má dnes v pase přes 330 cm.

KOMUNITNÍ ŽIVOT POD VLÍDNÝMI VĚTVEMI STARÉHO DUBU
No, možná stojí za to říci, že na cestu ke hlinovce se do začátku rozvoje nových staveb na Drhovech už hojně nechodilo. Místní mi vyprávějí nezávisle na sobě, že tam chodili randit, asi právě pro to, že to bylo a je romantické místo a také tam měli soukromí. Jenže dub dál svou energií přitahoval lidi. A také děti z vesnice, které si začaly pod strom chodit hrát. Nakonec právě děti byly tím hnacím motorem, začít něco pro dub dělat a začít jeho laskavou energii chránit. Za to, že se to nakonec legislativně povedlo, vděčíme Odboru výstavby a životního prostředí města Dobříš.
Pod stromem se například vloni pasovalo v rámci dětského dne na ochránce stromu.

Drhovské děti si o stromu napsaly i pohádku.

Pod laskavým stínem jeho větví se udělalo mnoho dobrovolnické práce.


Letos byl Tolkien dokonce poctěn lidskou pozorností k jeho odkazu a úchvatnosti, protože se pod ním konal krásný svatební obřad. Nakonec duby byly vždycky pro naše předky posvátné. Významné obřady, včetně sňatků, se často konaly právě pod posvátnými duby. Nejen v dávné minulosti, ale jak vidíme až do současnosti.

Pokud místo navštívíte, můžete se také s dětmi pohoupat v houpací hamace, což považujeme za významně terapeutický doplněk místního putování.
A jak vzniklo pojmenování památného stromu v Drhovech?
A ještě, než si video pustíte, musíme zmínit, že ačkoliv je spisovatel J.R.R. Tolkien autor zahraniční, je zajímavostí, že jeho dílo bylo poprvé přeneseno na film v tehdejší Československé republice a první film s názvem HOBIT animoval náš, tedy český malíř a ilustrátor, Adolf Born.
Pro zajímavost: KELTSKÝ STROMOVÝ HOROSKOP
Seriál PAMÁTNÉ STROMY DOBŘÍŠSKA začal ikonicky 1. listopadu 2024. Tento seriál zaměřený na příběhy stromů je nejen další podanou rukou v sérii akcí oslav MĚSÍC STROMŮ na Dobříši, ale také tímto datem začínal keltský kalendář. Keltové slavili právě noc v den, kdy byla beseda o památných stromech v Městské knihovně, tedy z 31. října na 1. listopadu, svátek Samhain. Samhain byl hranicí mezi létem a zimou, pro Kelty byl tedy listopad začátkem nového roku. Byl vnímán také jako doba, kdy se stírá hranice mezi světem živých a mrtvých. Věřilo se, že se duše zesnulých v tento čas vracejí na zemský povrch a živí mohou navštívit podsvětí. Keltové také měli svůj stromový horoskop a lidé narození 1. – 11. listopadu podle keltů přejímají vlastnosti stromu TOPOL.
Hezký den, milí čtenáři a příští pátek zase na viděnou!



autor: Milada Svobodová ve spolupráci s Alenou Harmanovou.









