Detail mozaiky v kostele sv. Máří Magdalény u Mníšku pod Brdy | zdroj foto: www.zpravyzmnisku.cz
V druhé polovině května byl postupně odstraňován zásyp podlahy v kostele sv. Máří Magdalény na Skalce, její podoba byla před zraky utajena po desítky let.
Pracovníci stavební společnosti pana Josefa Proška museli být obzvláště opatrní, aby při nabírání a vynášení prašného zásypu nedošlo k uvolnění oblázkových kamínků, ze kterých je podlaha pečlivě vyskládána. Hlavními nástroji byla košťátka a lopatky, na některých místech byl dokonce použit stavební vysavač. Konkrétní postup byl stanoven restaurátorkou Janou Weisserovou a následně schválen odbornými pracovníky Národního památkového ústavu (NPÚ).
Mozaika z oblázků se dochovala
Bylo přímo vzrušující sledovat, jak se začala podlaha pod zásypem postupně objevovat. Mozaika, která byla po kousíčkách odhalována, je velmi precizní a hodnotné umělecké dílo (na obou fotografiích). Na tom se shodují jak historikové umění, tak odborníci z NPÚ. Na většině plochy svatyně elipsovitého půdorysu byla zachována, avšak úroveň podlahy je v různých částech kostelíka odlišná. Fascinující jsou také dvě velké trhliny, jež prochází napříč celou plochou mozaikové podlahy. Na některých místech dosahují poklesy podlahy řádu desítek centimetrů. Zvlnění podlahy bylo způsobeno intenzivní a necitlivou těžbou přímo pod kostelíkem, nacházelo se zde malé ložisko železné rudy. Po zhroucení klenby nad svatyní byla podlaha ukryta pod sutí a doposud jsme nenarazili na žádnou fotodokumentaci podlahy z konce 80. let/začátku let 90., což je zřejmě doba, kdy z ní byla suť odstraněna. Celá podlaha byla posléze zasypána lomových štěrkem. O to víc je odkrytí a zdokumentování podlahy důležitým počinem. K dokumentaci byly použity moderní technologie, pomocí fotogrammetrie byla podlaha přesně (na milimetry) zaměřena a byl vytvořen její 3D model.
Odhalená mozaika | zdroj foto: www.zpravyzmnisku.cz
Nové objevy
Po odkrytí podlahy bylo možné prozkoumat přesný postup barokních stavitelů. Ten spočíval v tom, že byla nejdříve položena cihlová podlaha (cihly byly pokládány naležato) a až následně bylo vytvořeno maltové lůžko, do kterého se pak vkládaly jednotlivé kamínky. Různobarevné kamínky byly barokními umělci vyskládány do složité mozaiky různých geometrických tvarů. V zásypu byl dále objeven jediný úlomek původní dekorativní lastury, což je velká vzácnost, jelikož nevíme o žádné, která by se do dnešních dnů dochovala. Mušle nemalých rozměrů totiž dříve zdobily plastickou štukovou výzdobu krápníkové grotty.
Prezentace podlahy veřejnost
Jak podlahu prezentovat veřejnosti tak, aby nebyla budoucím provozem objektu (prohlídky, kulturní akce, svatby a bohoslužby) poškozována, je složitou otázkou, na kterou budou zástupci města a odborné veřejnosti teprve hledat odpověď. Troufám si říci, že to bude proces na několik let. Nabízí se zde možnost prezentovat jen část podlahy s tím, že v prostoru největších propadů by byla postavena nová podlaha, a to dokonce například z jiného materiálu (odlišení původního od nového vstupu do architektury kaple). Další možností je například zakonzervování původní podlahy a vytvoření její kopie. Avšak přístupů, které se nabízejí, je několik, ty výše uvedené uvádím jen pro ilustraci. Právě 3D model mozaikové podlahy a její přesné zaměření nám umožní testovat a simulovat různé varianty, aniž by architekti museli kostel osobně navštívit.
