Památný strom v Dobříši u bývalého pivovaru zde roste jako živý svědek zlaté éry českého pivovarnictví |zdroj foto: Milada Svobodová
Na okraji dobříšského rybníka Papež, v blízkosti někdejšího parostrojního pivovaru, stojí mohutný dub letní – strom, který se stal pamětníkem zlaté éry dobříšského piva. Dnes už kolem něj proudí každodenní život u moderního supermarketu, přesto si místo zachovává zvláštní atmosféru klidu a historie. Právě zde se totiž psal jeden z nejvýznamnějších hospodářských příběhů města.
Knížecí pivovar u rybníka Papež
Dobříšský parostrojní pivovar byl uveden do provozu roku 1879 a stal se tehdy jedním z nejmodernějších v širokém okolí. Vybudoval jej kníže Josef František Jeroným Colloredo-Mannsfeld za nemalou částku 160 000 zlatých. Pivo se vařilo na přímém ohni, a to ve dvou variantách – obyčejné a vyhlášený dobříšský ležák. Voda potřebná pro výrobu se čerpala ze středu rybníka Papež pomocí potrubí vedeného po speciálním mostě. Místo dodnes nese jméno „u pivovaru“ – a svědkem těchto událostí je i další památný strom našeho seriálu.
Pivovarský dub – tichý pamětník
Na zelené ploše vedle bývalého pivovaru roste Pivovarský dub, statný strom, který byl 1. září 2008 vyhlášen památným. Jeho věk se odhaduje na 150 – 200 let, obvod kmene měří téměř 4 metry a koruna se rozkládá do šířky přes 30 metrů.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR označila jeho zdravotní stav za dobrý – i přes několik starších zásahů si dub uchovává vitalitu a působivou majestátnost. Je největším jedincem ze skupiny stromů, které zde rostou jako poslední svědkové doby, kdy se nad Dobříší nesla „vůně“ sladu a čerstvě vařeného piva.
Dub stojí na parcele p. č. 1322/22 v katastru města Dobříš a má ochranné pásmo dané zákonem – v něm není dovoleno provádět žádnou činnost, která by strom mohla ohrozit. Péče o památný strom podléhá souhlasu orgánu ochrany přírody – odboru výstavby a životního prostředí, který pečuje o ochranu památných stromů Dobříšska.
Tento strom není jen přírodní památkou, ale i živým odkazem dobříšských dějin. Připomíná práci a um našich předků, jejichž každodenní úsilí dalo vzniknout místu, které se proměnilo – ale nikdy nezmizelo.
Z historie k současnosti
Když se dnes člověk zastaví pod větvemi Pivovarského dubu, může si představit dobu, kdy zde koně rozváželi pivo do hostinců, kdy se z rybníka čerpala voda a kdy celé město „vonělo“ po sladu. V jeho stínu se snoubí paměť průmyslové tradice, lidské práce i síla přírody, která navzdory všem změnám zůstává.
Pivovarský dub tak není jen stromem, ale i poselstvím o vytrvalosti a proměnách – o tom, že v našem dalším díle seriálu o památných stromech Dobříšska zůstává zakořeněná historie města Dobříš.
Celý svět v jednom kořenovém systému
Les civilizací: Český příběh starých dubů, které spojují svět
Na světové výstavě EXPO 2025 v japonské Ósace ožívá něco, co nemá ve světě obdoby – Les civilizací (Forest of Civilizations). Tento unikátní projekt představuje tisíce let staré duby z českého naleziště v povodí řeky Olše, které po více než 6 500 letech vystoupily z hlubin země, aby znovu vyprávěly svůj příběh.
Projekt tvoří 133 kmenů subfosilních dubů, starých okolo 6,5 tisíce let, tedy z doby, kdy vznikaly první lidské civilizace. Tyto pradávné kmeny, uložené po tisíciletí v sedimentech a rašeliništích, si zachovaly vlastnosti dřeva, avšak získaly zcela novou, temně hnědou až stříbročernou kresbu – výsledek přirozených reakcí železitých složek půdy s tříslovinami dubu.
Každý z těchto kmenů je na Expu symbolicky věnován jednomu národnímu pavilonu, aby – jak říkají autoři projektu – „propojil celý svět do jednoho kořenového systému“. Myšlenka Lesa civilizací tak přesně vystihuje motto světové výstavy: „Navrhování budoucí společnosti pro naše životy.“
Za projektem stojí malá česká firma, která se díky odhodlání, odbornosti a úctě k přírodě zařadila mezi hlavní partnery světové výstavy – po boku největších nadnárodních společností. Jejich Les civilizací se stal jedním z nejdiskutovanějších symbolů letošního Expa, připomínajícím, že i zdánlivě tiché dřevo může nést hluboké poselství o trvání, propojení a naději.
Expozice, která vznikla z českých dubů starších než pyramidy v Egyptě, má i silný lidský rozměr. Z reakcí návštěvníků bylo přímo kouzelné sledovat, jak jsou staré stromy přívětivé ke každému – bez ohledu na národnost či kulturu. Lidé se u kmenů zastavovali s respektem, dotýkali se jich, jako by naslouchali tisícileté paměti Země.
Tento výjimečný příběh přírody, času a lidstva je možné v Ósace obdivovat jen do 13. října 2025, kdy výstava končí. A stejně jako památné stromy u nás, i Les civilizací připomíná, že kořeny, z nichž vyrůstáme, mohou spojovat celý svět – pokud se k nim dokážeme s úctou vracet.
Možnost nahlédnout do atmosféry expozice máte díky reportáži České televize…
