Dub, který dosahuje úctyhodné výšky 23 metrů a jehož kmen má obvod 394 cm, roste poblíž hlavní silnice | zdroj foto: Milada Svobodová
V Novém Kníně, historickém městě s kořeny sahajícími až do 12. století, roste jeden z památných stromů v regionu Dobříšska – dub letní (Quercus robur). Tento majestátní strom dosahuje výšky 23 metrů a jeho kmen má obvod 394 cm. Díky své výjimečnosti byl 1. srpna 2009 vyhlášen za památný strom České republiky. Nachází se u pomníku válečných obětí ve Starém Kníně, staré části Nového Knína, poblíž silnice vedoucí do Mokrovrat, a je chráněn lidmi a ještě přesněji, zákonem.
Dub je nejen přírodní památkou, ale také majestátním svědkem dějin, lidské touhy, urputnosti, obětí, ale i pošetilosti, také snahy přežít, něco vybojovat a jednoznačným orientačním knínským bodem cest, křižovatky poutníků. Nový Knín hrál poprvé roli v české historii roce 1186, to zde byla uzavřena Knínská smlouva mezi českým knížetem Bedřichem a moravským markrabětem Konrádem Otou, která vedla ke spojení Moravy s Čechami. To byl základ budoucího Českého státu. Ve středověku se město postavilo na stranu husitů a poskytovalo útočiště jejich poutníkům. Historické jádro Nového Knína bylo v roce 1990 vyhlášeno městskou památkovou zónou, což dokládá jeho historický význam.
Město Nový Knín má velmi dlouhou a bohatou historii
Místní farnost je už přes 300 let spravována Rytířským řádem křížovníků s červenou hvězdou. Řád křižovníků působí už od dob sv. Anežky Přemyslovny v některých z okolních obcí. Je to velmi zajímavý a poutavý příběh, který zde často nevědomky potkáváme.
Památný Dub v Novém Kníně se v průběhu desetiletí vyrovnával s mnoha změnami svého okolí. Záznamy o jeho růstu ukazují, že v roce 1976 měl obvod kmene 356 cm, zatímco v roce 2003 už 394 cm. Přestože jeho mohutná koruna dosahuje šířky 24 metrů, musí dnes čelit náročným podmínkám – jeho kmen i kořeny leží velmi blízko frekventované silnice. Přesto je dub mimořádně odolný a neustále se snaží v nepříznivém prostředí přežít, „tváří se“ že mu nic nepřekáží být tam, kde si zakořenil, což jen potvrzuje jeho sílu a význam nejen pro lidi Nového Knína.
Jak na besedě o památných stromech na Dobříši krásně řekla paní doktorka Marie Hrušková: Stromy nás učí úctě k životu, k síle překonávat překážky a přežít i v nehostinných podmínkách. Dub ve Starém Kníně je toho symbolem – navzdory všem vlivům roste dál, každé jaro obrazí novým listím a připomíná nám hodnoty, které bychom měli chránit, stejně jako tyto staré svědky naší krajiny. Stromy.
Keltský stromový horoskop oslavuje zrozence ve znamení Dubu
Jednotlivé stromy horoskopu symbolizují podobně jako ve zvěrokruhu vlastnosti, které mají lidé narození v tomto období. Naprostá většina památných stromů Dobříšska jsou duby, jírovce, nebo lípy, a tak nás keltský stromoskop mj. upozorní na další druhy stromů, kterým věnovali pozornost i naši předci.
Dub v keltském stromoskopu
Dub je stromem lidí narozených při jarní rovnodennosti (dle keltského kalendáře jde o datum 21. března). Symbolizuje vitalitu, tvrdohlavost a zásadovost. Lidé Dubu jsou čestní, rozhodní a mají silný ochranitelský instinkt. Jsou přímí, neuchylují se k intrikám, ale jejich tvrdost jim někdy komplikuje vztahy. Přesto jsou věrnými přáteli, kteří pomáhají nezištně.
Přestože působí neochvějně, v lásce bývají citliví a snadno se nechají unést. Milují svobodu, a proto nejsou vždy ideálními partnery. Duboví lidé oplývají energií a do vysokého věku si udržují vitalitu. Nemoci řeší po svém a lékařům se vyhýbají.
Dub jako strom
Dub byl uctíván v mnoha kulturách, u Keltů byl posvátným stromem bohů hromu a života. Přitahuje blesky, ale i po zásahu ohněm dokáže růst dál. Jeho dřevo bylo užíváno ke stavbě krypt, žaludy podporovaly plodnost myšlenek a kouzelné amulety druidů byly často vyřezávány právě z dubu.
Podle starých tradic měl dub léčivou sílu – nemocný se ho měl dotknout nebo ho třikrát obejít. Výluh z dubové kůry se dodnes používá proti horečkám, zánětům a krvácení. (zdroj Shaman, tak trochu jinou cestou)
