Více než 120 let vzdorují větru, dešti i lidské civilizaci, a přesto tu stále hrdě stojí. Drtinovy duby jsou nejen impozantním přírodním úkazem, ale také symbolem historické paměti regionu | zdroj foto: Milada Svobodová
Čtyři majestátní duby letní, známé jako Drtinovy duby, stojící na svahu po levé straně žlutě značené turistické stezky mezi Hněvšínem a samotou Záhoří, představují významnou přírodní a historickou památku regionu. Nesou jméno význačného filozofa a pedagoga prof. PhDr. Františka Drtiny (1861–1925), rodáka z Hněvšína a blízkého spolupracovníka Tomáše G. Masaryka. Tyto více než 120 let staré stromy symbolizují spojení historie, přírody a kulturního dědictví, které utvářelo místní krajinu.
Na svahu po levé straně žlutě značené turistické stezky mezi Hněvšínem a samotou Záhoří stojí čtyři majestátní duby letní (Quercus robur L.), známé jako Drtinovy duby. Tyto památné stromy jsou nejen přírodním skvostem, ale i živoucím odkazem minulosti.
Popis stromů
Každý ze čtyř dubů je jedinečný svou velikostí, tvarem koruny a zdravotním stavem. Největší dub má rozložitou korunu, na jejímž bázi vyrůstají dvě blízké větve. Druhý největší exemplář, rostoucí nejblíže k Hněvšínu, se pyšní souvislým kmenem, dobrým zdravotním stavem a mohutnými kořenovými náběhy sbíhajícími po svahu. Jeden z kořenů je částečně obnažený. Třetí dub má užší korunu a několik silnějších suchých větev. Jeho mohutné kořenové náběhy sahají až k cestě a jsou poškozeny projíždějícími vozidly. Nejmenší ze skupiny má užší korunu a dvě kosterní větve, z nichž jedna zachovává souvislý směr. Na bázi stromu lze pozorovat několik zlomu, zatímco kořeny se táhnou po svahu dolů. Věk všech čtyř dubů se odhaduje na více než 120 let.
Profesor František Drtina a jeho odkaz
Památné duby nesou jméno významného filozofa a pedagoga prof. PhDr. Františka Drtiny (1861–1925), který se narodil v nedalekém Hněvšíně. Drtina byl žákem a spolupracovníkem Tomáše G. Masaryka, propagátorem moderního vzdělávání a autorem řady filozofických děl. Jeho jméno je spjato nejen s těmito stromy, ale i s naučnou stezkou, která mapuje přírodní a historické zajímavosti regionu.
Naučné stezky v okolí
Oblast, ve které Drtinovy duby rostou, je bohatá na naučné stezky propojující historii, přírodu a geologii.
Naučná stezka prof. Františka Drtiny začíná v Prostřední Lhotě u Křížovnického špýcharu a vede přes Hněvšín až k Živohošti. Seznamuje návštěvníky s historií regionu, zdejší faunou a flórou i s osobností Františka Drtiny. Odbočka na vrchu Besedná připomíná zaniklou Drtinovu rozhlednu a nabízí výhled z nově vybudované rozhledny. Z několika míst stezky se otevírá výhled na hladinu Slapské přehrady. Další zastávka přibližuje Živohošť – osadu s velmi starou historií, kdysi známou plavectvím a rybářstvím, dnes převážně rekreační oblast.
Vymyšlenská pěšina prochází přírodní rezervací na strmých svazích břehů Vltavy a věnuje se lesnímu ekosystému, včetně ptactva, dřevin a historických řemesel, jako je vorařství.
Naučná stezka Zlaté psí hory seznamuje návštěvníky s historií dolování zlata v regionu a geologickou různorodostí krajiny.
Ochrana a budoucnost
Drtinovy duby patří k významným kulturně-přírodním památkám regionu. Jejich zdravotní stav je pravidelně monitorován. Ačkoliv některé z nich trpí mechanickým poškozením u úzké pojezdové cesty, duby se zatím těší dobré kondici. Ochrana těchto stromů je důležitá nejen z ekologického hlediska, ale i jako součást kulturního dědictví spojeného s profesorem Drtinou a historií kraje.
Až se vydáte po žluté turistické trase mezi Hněvšínem a Záhořím, věnujte chvíli těmtěch starým svědkům času. Jsou nejen krásným přírodním prvkem, ale i tichou připomínkou odkazu minulých generací.
Keltský stromový horoskop oslavuje zrozence ve znamení Borovice
Jednotlivé stromy horoskopu symbolizují, podobně jako znamení zvěrokruhu, vlastnosti lidí narozených v určeném období. Naprostá většina památných stromů Dobříšska jsou duby, jírovce nebo lípy. Keltský stromoskop nás však upozorňuje i na další druhy stromů, kterým předkové přikládali význam.
Lidé ve znamení Borovice
Narození mezi 21. únorem a 2. březnem spadají pod znamení borovice
Typické vlastnosti Borovice: houževnatost, racionalita, optimismus
Lidé spadající pod znamení Borovice jsou houževnatí, racionální a optimističtí. Cílevědomě jdou za svými sny, ve sporech jsou neústupní a občas i paličatí. Přestože se neradi dostávají do zbytečných problémů, umí riskovat, pokud je to nutné.
Lidé Borovice jednají rychle a efektivně, umí improvizovat a řešit krizové situace. Nebývají příliš společenští, ale váží si blízkých přátel. V lásce podléhají emocím, jsou impulzivní a věrní, každé zklamání prožívají poněkud zdlouhavě. Hledají pevné rodinné zázemí a milují útulný domov, ale nebývají šetrní. Optimismus a důvěru v lepší budoucnost si udržují za každých okolností. Ženy-Borovice bývají považovány za „děti štěstěny“ – často jsou bezproblémové a vedou šťastný život.
Borovice jako strom
Borovice je jedním z nejstarších stromů na našem území. Keltové ji nazývali „matkou moudrosti“ pro její vytrvalost „ohnivým stromem“, kvůli pryskyřici používané na výrobu loučí a také stromem zdraví. Borové lesy mají léčivé účinky na revmatismus a stres. Kouř z borovice působí dezinfekčně a zpomaluje prý kažení potravin. Tradiční pálení borového dřeva, zejména o zimním slunovratu, mělo chránit domov a přinášet radost a mír.
Borovice dodává energii vyčerpaným či zlepšuje náladu melancholickým osobám. Pokud vám chybí radost ze života, obejměte silný borovicový kmen, zavřete oči a představte si, jak čerpáte novou sílu. (zdroj Shaman, tak trochu jinou cestou)
