Drovský bramborový festival nabídne opět bramborové dobroty, přednášku MUDr. Katřiny Cajthamlové i další program | foto: Denisa Havlíčková
Srdečně vás zveme na 2. ročník Drhovského bramborového festivalu, který se uskuteční v sobotu 26. října od 14:00 do 20:00 hodin na drhovském hřišti u mlékomatu. Hlavní hvězdou letošního festivalu bude uznávaná odbornice na výživu MUDr. Kateřina Cajthamlová, která nám ukáže, jaké výživové hodnoty ukrývají bramborové pokrmy a přiblíží fascinující příběh brambor – plodiny, která si našla cestu na naše stoly až ze vzdálené Latinské Ameriky.
Program festivalu nabídne nejen ochutnávku domácích pokrmů připravených našimi kuchařkami, ale také možnost prozkoumat pestrou škálu chutí latinskoamerické kuchyně. A víte, že z Latinské Ameriky pochází nejen brambory, ale i rajčata, kukuřice, fazole, dýně a papriky? Přeneste se s námi do exotického světa starých Inků, jejichž poklad v podobě brambor dnes tvoří základ mnoha našich jídel.
Pro ty, kteří rádi tančí, jsou připraveny lekce salsy a bachaty, které vás rozhýbou ve stylu latinskoamerických rytmů. V našem Tequila baru si zase můžete vychutnat barevné koktejly. Atmosféru dotvoří vyřezávání dýní, ohnivá show a večer zakončíme lampionovým průvodem v maskách inspirovaných tradičním mexickým svátkem “Día de Muertos”.
Na své si přijdou i milovníci lokálních produktů – na mini tržnici najdete čerstvé brambory přímo od pěstitelů a další produkty. Pro fajnšmekry jsme letos nově připravili pivní zónu s širokým výběrem piv. Přijďte se s námi rozloučit s podzimními dny a zahřejte se nejen chutnými bramborovými pokrmy, ale i bohatým programem, který jsme pro vás připravili.
Vstup je zdarma! Těšíme se na vás!
Výbor pro kulturu, sport a společenský rozvoj obce Drhovy
Rozhovor s MUDr. Kateřinou Cajthamlovou: Važme si zdravých brambor!
Kateřina Cajthamlová – soukromá lékařka, spisovatelka a moderátorka | zdroj foto: www.cajthamlova.cz
Omastit si vařené, nebo pečené brambory vepřovým, nebo kachním sádlem je zdravější, než je péct na slunečnicovém oleji nebo opékat na másle. Nejen o tuhle zajímavost se s námi podělila známá interní lékařka MUDr. Kateřina Cajthamlová.
Paní doktorko, jak je to historicky s našimi brambory?
Brambory se podle odborníků-pěstitelů jedly před tisíci lety v Peru, v Jižní Americe, do Evropy se dostaly až v polovině šestnáctého století jako dar španělských conquistadorů králi Filipovi II. Do Čech je prý přivezli mniši Františkáni v době třicetileté války ve století sedmnáctém a postupně se díky osvětě venkovských kněží rozšířily. O jakou odrůdu tehdy šlo, nevíme. O sto let později už ale u nás bylo na šedesát odrůd brambor dovezených z Ameriky, Anglie a Branibor v Německu (proto brambory) – a to takřka všechny typy, jaké známe i dnes.
Střední Evropu brambory zachránily – rozšířily se po obrovském hladomoru 1770 – 1772. Jakým zázrakem byly brambory? Bylo to pouze o nasycení?
Hladomor, k němuž v Čechách došlo po sedmileté válce na konci 18.století byl pro naše obyvatele ničivý – podle historiků zahynulo tehdy téměř patnáct procent tehdejší populace. Kromě války zařádila i neúroda zaviněná dlouhým obdobím mrazů a sněhu na polích a následně povodněmi a suchem. Toto vše, zároveň s epidemiemi moru, tyfu a úplavice i s vysokými odvody obilí tehdejší habsburské monarchii pod vládou Marie Terezie náš venkov zdecimovalo. Teprve reformy Josefa II. po četných selských povstáních zoufalého obyvatelstva (např. povstání sedláků u Chlumce nad Cidlinou v roce 1775) pomohly situaci uklidnit. Rozšířil se i dovoz a posléze pěstování na kvalitní půdu nenáročných odolných brambor, které bylo možno pěstovat i v horských oblastech. Brambory tedy byly záchranou nejen lidí, ale jejich krmné odrůdy nasytily i dobytek a postupně došlo ke stabilizaci a nárůstu obyvatelstva.
Dnes brambory ohrožují plísňová onemocnění. My je často pouze okrájíme a použijeme. Neohrožujeme se tím?
Právě výskyt plísně bramborové byl jedním z důvodů šlechtění nových odrůd brambor ze semene a křížením tak, aby vznikly odrůdy odolnější. Zdrojem plísňové infekce hlízy brambor je plíseň druhu Phytophtora infestans, která napadá nejprve nať rostoucích brambor, při dešti se pak šíří i na hlízy a snižuje výnosy. Ochranou jsou různé fungicidní postřiky, které zabraňují zničení úrody brambor. Na člověka je tato plíseň nepřenosná, ohrožuje jen jiné rostlinné druhy – například rajčata. Člověka ohrožují jiné druhy plísní – například bělavá Candida albicans nebo černě zbarvená plíseň rodu Aspergillus, které se vyskytují ve vlhkém prostředí kuchyně a ohrožují veškeré potraviny, které dlouho po kuchyňské úpravě skladujeme, případně opakovaně zmrazujeme a rozmrazujeme. To se týká samozřejmě nejen brambor. Takže „pouhé“ okrájení plesnivých částí bramborové hlízy napadené Phytophtorou a následná tepelná úprava bohatě stačí. Více se bojme toxického solaninu, který se vyskytuje v klíčcích klíčících brambor a v zelenavě zabarvených hlízách i slupkách brambor. Takto zbarvené na světle nebo v lednici uchovávané hlízy je lépe vůbec do pokrmů nepoužívat a všechny klíčky z brambor před kuchyňskou úpravou důkladně odstranit. Brambory proto také není radno skladovat ani na světle, ani v ledničce, ale raději při teplotách kolem 15-20stupňů ve tmě ve sklepě nebo ve spíži.
Je pravda, že zdravější přílohu připravíme, když brambory uvaříme s cibulí či kmínem?
Cibule pokrmům dodává zajímavou chuť a, pokud ji používáme syrovou, obsahuje látky, které hubí viry a některé další mikroorganismy. Kmín zase zlepšuje odchod plynů a brání nadýmání a také částečně neutralizuje zbytky toxického solaninu. Kmín působí také močopudně a usnadňuje trávení. Takže to, že brambory vaříme s kmínem (a třeba i podáváme ozdobené nakrájenou syrovou cibulkou) má i své zdravotní, nejen kulinářské opodstatnění.
Je kombinace surovin brambory – mouka hodnotnější, než ty suroviny samostatně?
Tak tady nevidím žádný důvod k benefitu. Máte-li na mysli bramborové placky, tak tady jde spíš o záležitost chuti než zdraví. Ale nesmíme to přehánět se smažením na rostlinném tuku a už vůbec ne na másle, které se snadno přepaluje. Naše babičky bramborové placky s moukou a někdy i přidaným vejcem a česnekem opékaly nasucho na plotně kamen. Tak je to asi nejlepší, pokud se produkt nespálí a je opečen jen do zlatova….
Jaký tuk se nejlépe hodí k bramborám? Zmírňují nepříznivý účinek živočišných tuků?
Náhled na „škodlivost“ živočišných tuků se v posledních pěti letech výrazně mění. V dnešní době se za daleko škodlivější považují omega-6 nenasycené mastné kyseliny z rostlinných tuků ze semínek – jako je například slunečnicový nebo dýňový olej.
Do zavedení a masového rozšíření rafinace rostlinných tuků v počátcích 20.století byla patologická monstrózní obezita, srdeční infarkty a cukrovka druhého typu vzácnými onemocněními. Jejich explozivní nárůst ve 20.a 21.století kopíruje ohromný nárůst spotřeby rafinovaných rostlinných olejů – proti 18.století konstatujeme třiceti až padesáti násobný nárůst spotřeby omega 6 nenasycených mastných kyselin v naší stravě. Proto se raději vraťme k maštění brambor přepuštěným máslem a přípravě bramborových placek nasucho nebo na husím či vepřovém sádle. Ukazuje se, že to je asi zdravější.
Může být Latinská Amerika v něčem vzorem našeho „zacházení“ s brambory jako potravinou? Je pravda, že v Jižní Americe brambory plísně nenapadají?
Podnebí je v Latinské Americe daleko sušší a méně deštivé, navíc se plísni ve vyšších nadmořských výškách And příliš nedaří. Takže nám nezbývá než pěstovat křížením druhy brambor, které budou odolnější v našem prostředí, případně se zatím asi nevyhneme užitím fungicidních postřiků a geneticky modifikovaným odrůdám. Je mi líto.
PROGRAM DRHOVSKÉHO BRAMBOROVÉHO FESTIVALU
