Okolí Buku na Bekovce si kromě svého přírodního významu zahrálo i v české kinematografii. Diváci si jej mohou vybavit například ze slavného seriálu **Arabela** nebo filmu **Sestřičky**, jejichž vybrané scény se v této lokalitě natáčely | zdroj foto: Milada Svobodová
Jen kousek od křižovatky lesních cest Vlachová – Bekovka, směrem ke Knížecím studánkám, stojí v tichu lesa torzo památného buku. Tento kdysi mohutný strom, jehož kořeny se dodnes proplétají mechovým svahem cesty, je svědkem stovek let proměn kraje. I když ho v roce 2007 těžce poznamenala vichřice, jeho energie v zemi zůstává. Odhadovaný věk stromu je 410 let, což z něj dělá pamětníka nejen lesů kolem Dobříše, ale i dějin zdejšího hospodaření a přírody.
Buk na Bekovce byl jako důležitý strom zaznamenán již v roce 1941. Jeho mohutnost a krása zároveň souvisí s významem pro oboru strategické lesní cesty. Název „Bekovka“ se mohl vyvinout ze jmen osob, které zde působily, nebo odkazovat na strategický význam trasy v minulosti. Obora Aglaia, jejíž plot se vine v těsné blízkosti buku, patří k nejstarším honitbám v oblasti a její historie sahá až do poloviny 19. století. Proto se můžeme domnívat, že název cesty souvisí s takzvaným bekáním. Bekají srnci i srny, staří i mladí, zjistí-li něco podezřelého, aniž by rozeznali příčinu vyrušení. To jsou to ale jen naše domněnky, potvrzení původu místního názvu musíme hledat dále v historii a kronikách majitelů hospodářství. Nejvíce pravděpodobnou verzí o původu názvu místa však považujeme spojení jména bývalého místního lesmistra p. Becka, přesto původ názvu cesty Bekovka zatím čeká na své definitivní rozluštění.
Tato lesní cesta není jen svědkem přírodních proměn, ale i dějištěm kultury. Právě v této lokalitě se natáčel jeden z dílů oblíbeného seriálu Arabela, kdy po cestě ve staré Pragovce ujíždějí postavy Jeníček, Mařenka a Petr do Říše pohádek. Kousek od Bekovky, se také filmaři zastavili při natáčení kultovního filmu Sestřičky.
Buk lesní – král evropských lesů?
Buk lesní (Fagus sylvatica) je dominantou evropských lesů a symbolem odolnosti. Dorůstá až 40 metrů, jeho hladká borka a rozložitá koruna tyto stromy činí nepřehlédnutelnými. Jeho kořeny nejen pevně kotví strom v zemi, ale doslova propojují krajinu. I když Buk na Bekovce ztratil svou korunu, zůstává důležitou součástí ekosystému a pamětí místa. Lidé a jeho ochránci jej nechávají takzvaně dožít a pokud se podíváte pozorně, zjistíte, že z torza stromu vyrážení nové větvičky.
Obora Aglaia – krajina zvěře a starých stromů
Obora Aglaia, kde Buk na Bekovce roste, byla původně součástí Velké obory Královské stolice, jejíž historie sahá až do roku 1820. V 19. století se sem dostali první jeleni a postupně zde byla vybudována jedna z nejdůležitějších obor v regionu. S jejím provozem jsou spjati Colloredo-Mansfeldové, kteří zde dbali na udržitelný chov zvěře. V oboře se v průběhu let choval jelenec viržinský, jeleni evropští, daňci, srnci a dnes se v oboře chovají převážně divoká prasata.
Buk na Bekovce, i přes své poškození, zůstává symbolem přírodní vytrvalosti a dějin místa. Stál zde před více než čtyřmi sty lety a jeho kořeny pevně spojené se zemí budou ještě dlouho připomínat příběh lesa, cesty a lidí, kteří touto krajinou procházejí. Torzo buku s mohutnými kořeny překlenujícími plot obory je výmluvným symbolem vytrvalosti a nadhledu nad nevyzpytatelnými zásahy vyšší moci. Toto místo může být pro mnohé jakousi duševní čistírnou – prostorem, kde se mohou zbavit tíživých myšlenek a znovu najít klid v náruči přírody.
Krajina, která léčí, vyvětrejte se právě tam!
Místo kolem Buku na Bekovce není jen zajímavým historickým a přírodním bodem, ale i ideálním cílem pro výletníky. Ať už pěšky, nebo na kole, cesta Bekovkou nabízí procházku smíšenými a borovými lesy, které provází zpěv ptactva. Každý krok po této stezce odhaluje nové motivy, probouzí romantické představy a inspiruje k fantaziím o tančících vílách v ranní mlze.
Keltský stromový horoskop oslavuje zrozence ve znamení Lípy
Jednotlivé stromy horoskopu symbolizují podobně jako ve zvěrokruhu vlastnosti, které mají lidé narození v tomto období. Naprostá většina památných stromů Dobříšska jsou duby, jírovce, nebo lípy, a tak nás keltský stromoskop mj. upozorní na další druhy stromů, kterým věnovali pozornost i naši předci.
Lidé ve znamení Lípy
Narození ve dnech 13. – 20. března
Typické vlastnosti Lípy: idealismus, oblíbenost, žárlivost
Lidé narození ve znamení Lípy dosahují svých cílů snadno, často díky štěstí. Jsou spíše pohodlní, vyhýbají se konfliktům a upřednostňují kompromisy. Zároveň se dokážou přizpůsobit i skromným podmínkám.
Jsou to romantici, kteří v lásce unikají do snů. Často vedou vnitřní boj mezi realitou a ideály, ale jejich sny se někdy skutečně naplní. V osobním životě jsou oblíbení díky trpělivosti a ochotě pomáhat. Naopak v lásce je jejich slabinou žárlivost, která jim může vztahy komplikovat.
Lípa jako strom
Lípa potřebuje kvalitní půdu, světlo a vlhkost, aby mohla růst dlouhá léta. Její měkké dřevo je ceněné řezbáři a dříve se nazývalo lignum sanctum – svaté dřevo.
Lípy jsou cenné pro včely a lipový čaj je tradičním lékem proti nachlazení. Keltové věřili v její léčivé účinky a uctívali ji jako strom rodinné ochrany. Lípy prý chrání před zlými silami a blesky. Slované převzali tuto úctu od Keltů a lípa se také je od roku 1848 národním stromem Česka, je symbolem proti útlaku a pro svou vůni, impozantní korunu i vlídný stín je symbolem ochrany, pomoci a lásky. Lidé věřili, že dokáže odehnat zlé duchy a svou energií zbaví člověka chmurných myšlenek. (zdroj Shaman, tak trochu jinou cestou)
