POSELSTVÍ SVATÉ ANEŽKY ČESKÉ PRO BOROTICE

Věděli jste, že obec Borotice je starší než Karel IV.? Historický, 805 let starý odkaz Borotic, možná překvapí ambiciózním duchovním odkazem, za kterým stojí svatá Anežka Česká. Rytířskou hrdost a ochranu zdejšímu kraji věnuje Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou, který Anežka založila a jemuž v roce 1238 svěřila poselství, jak mají naložit s kouzelným borotickým územím, místem jejímu srdci blízkému.

V zahraničí by často bylo takové místo považováno za vzácné, poutní, propojené s nadčasovým poselstvím dodnes celosvětově obdivované svaté Anežky České. Naše česká skromnost však obcí často prolétne, aniž by o poselství vzácné princezny věděla. Dokonce ani řada dětí, které chodily do borotické školy a školky o patronce tohoto místa nevědí. „Kostel Nanebevzetí Panny Marie jsme malovali ve výtvarné výchově od 1. třídy snad každé roční období, ale o Anežce České a rytířích jsem nikdy neslyšela.“, říká jedna z žaček, která školu navštěvovala v čase socialismu. Novodobé děti, dnes už třeba dospělý Patrik H. z Drhov ovšem v dobrém vzpomíná na paní Zbíralovou, která je dodnes ředitelkou školky v Boroticích. Nejen on, jako bývalý žák borotické školy vypráví, že kdykoliv školákům ujel autobus, nechala paní Zbíralová děti u sebe na zahradě, nebo doma, daly si mléko od stračeny, nějaký koláč, nebo „co dům dal“ a šly na další autobus. Sláva a čest, takové dobré ženě, to by Anežka Přemyslovna určitě měla radost.

OSUDY MAJITELŮ BOROTICKÉ KRČMY

Sv. Anežka Česká předávala s důvěrou Borotice rytířům v roce 1238 a rytíři její důvěru nezklamali. O životě v Boroticích měla svou konkrétní představu. Pověřila rytíře „českých křížovníků“, aby v Boroticích vystavěli kostel, aby měli Borotice svou faru a pečovali s dalšími o vesnice, které rytířům darovala. Křížovníci si toho náležitě vážili a za necelých dvacet let, v roce 1257, měl dle „Kroniky české“ řád pod svým právem kostel v Boroticích. Dále, aby křížovníci zajistili pro své centrum dostatečné zázemí, zasloužili se o stavbu krčmy, a to hned v blízkosti borotického kostela. Vybudovali šenkovnu, krčmu, občerstvovnu, hospodu, zkrátka místo, kde bude možné zastavit na jídlo, uzavírat dohody a sdružovat se. Neznám snad žádného cyklistu z Dobříšska, který by někdy nezastavil v Boroticích „na jedno“.

Málokterá obec má ve svém jádru restauraci tak posvátně a rytířsky důležitou. Původní majitelé se o výběr správného piva pro zdejší lid přeli s dobříšským císařským pivovarem už v roce 1582! Restaurace je aktuálně otevřená pouze pro objednané akce a současná majitelka restaurace, shodou okolností také žena budující v zastupitelstvu obce kulturu, vypráví, že její babička s rodinou, museli v roce 1952 budovu nuceně opustit. Část rodiny úředníci přinutili pracovat v dolech, kde na následky těžké práce a nevyhovující zdravotní péče, někteří z rodiny také zemřeli. Babička, podle vyprávění paní majitelky restaurace, tehdy prý měla zřejmě historicky vzácnou knihu, kde se psalo o všech předchozích majitelích a rodech, které o poselství Anežky svaté a starého rytířského řádu pečovali a hospodu udržovali. Ale z obav, aby tehdejší komunistická čistka nedošla na blízké a lidi z okolí, knihu spálila v kamnech. „Tato kniha byla psána i švabachem a byla určitě vzácná. Ne ovšem vzácnější než osudy lidí, kterým pak bylo za jejich původ ubližováno,“ říká paní Bárová. Málo kdo také tuší, že pod touto restaurací je staré sklepení, které je s logickým odvozením v části původní stavbou s původním významným historickým kontextem. Paní Bárová vyprávěla, že v tomto sklepení, které směřovalo i pod starý hřbitov kol kostela se ukládal led a sudy s pivem, aby pivo mělo stále správnou teplotu. Nebožtíkům budiž lehká zem, život a smrt jsou spolu navěky neodlučitelně provázané.

foto: z archivu rodiny Marcely Bárové

NA ZLATÉ STEZCE

Pokud mluvíme o smrti, každá obec má své slavné a smutné příběhy. Když půjdete cestou k myslivně ve správě pana Kalianka (Křížovnické lesy s.r.o.), potkáte malý pomníček s odkazem na smrt mladého člověka, sportovce ze zdejší TJ Vltavan Borotice. Mladý muž se zabil v autě, když rozvážel květiny na Den matek. Jestli se tedy někdy vydáte touto cestou směrem k osadě Hranice, můžete položit u místa, kde vyhasl mladý život květinu. Pokud budete pokračovat dále přes studánku až k božským výhledům a nádherné krajině za osadu Hranice, která z části ještě také leží na pozemku ve správě OÚ Borotice, nakonec jméno osady pochází právě ze souběhu hranic dobříšského a křížovnického panství, obejme vás kouzelná příroda. Zajímavostí je i naučná stezka, která poutníky provede hornickou tématikou, přes pinky a šachtice, kde se ověřovalo množství zlata, které se v horninách zdejšího okolí skutečně nachází a různé archeologické nálezy hornického nářadí, doklady o zlatorudném mlýně potvrzují, že zlato se zde až k Čelinskému potoku těžilo od 13. století. Pokud poutník dojde až k výhledu na Nový a Starý Knín na Chramišti, dotkne se pomyslně nebes a pochopí, že nachází se ve skvostné přírodní scenérii.

ZNAK OBCE BOROTICE POŽEHNÁN RYTÍŘSKÝM ŘÁDEM

Znak Borotic byl požehnán při slavnostní mši v srpnu roku 2003 velmistrem Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou P. Jiřím Kopejskem, O. Cr. (Zkratka za jménem je z latinského překladu řádu Ordo militaris Crucigerorum cum rubea stella.) Znak tvoří červený štít, v jehož patě je umístěna šestice zvlněných pruhů, stříbrných a modrých, které znamenají řeku Vltavu, která lemuje území obce na východní straně. Zlatá berla, kterou na pravé straně doprovází zlatá korunka se třemi lístky a na straně levé stylizovaná lilie. Tato trojice emblémů připomíná sv. Anežku Českou, dceru krále Přemysla Otakara I., v jejímž osobním vlastnictví ves Borotice byla. Korunka znamená královský původ světice Anežky, lilie je jedním z atributů sv. Kláry s Assisi, zakladatelky řádu klarisek, jehož abatyší se později v Čechách stala sv. Anežka.

Obec Borotice zahrnuje vsi a osady Dražetice, Hubenov, Čelinu a Cholín.

V DOBRÉ VÍŘE K BOROTICÍCM

Pilně věřící odpustí, že na historii místně nejcennější budovy přichází až nyní. Borotický kostel Nanebevzetí Panny Marie byl založen roku 1253. Známky původního gotického slohu má jen presbytář, ostatní část kostela byla přestavěna asi koncem 17. a počátkem 18. století do dnešní podoby. V roce 1897 pak byla ke kostelu přistavěna nová věž s hodinami. „V kostele se nachází kopie sochy Panny Marie Borotické. Se sochou, pocházející z pražského kostela sv. Františka, chodila v 17. století procesí ze Starého Knína do Borotic, neboť Borotice byly v té době významným poutním místem. Rád bych tímto pozval do borotického chrámu každého, kdo touží po klidu a uspořádání svého života. Ve čtvrtek od 17:00 hod. a v neděli od 8:30 hod. je kostel otevřen a probíhá zde mše svatá. Boroticím bych rád popřál, aby se vždy obec vracela ke kořenům, ke svaté Anežce České a zde čerpala naději a sílu pro všední život. Rok 1989, byl rokem svatořečení Anežky. Mnozí chápali, že ona nám svojí přímluvou pomohla a my se mohli svobodně nadechnout. Naplnilo se tak dávné proroctví: až bude Anežka svatořečena, bude v Čechách dobře. Nestačí jen vykročit správným směrem, ale i na této cestě vytrvat. A to je mé přání Vám, abychom hledali správnou cestu a na této cestě vytrvali,“ vzkazuje pan farář Josef Andrejčák, O. Cr.

SPOČINOUT NA KVĚTINOVÉ ZAHRADĚ V ČELINĚ

Poslední vzácnosti, které vám dnes stihneme představit a pozveme poutníky na návštěvu, jsou kulturní památky v blízkosti Borotic. Zámek Čelina z 18. století je po úspěšné rekonstrukci využíván pro soukromé a rodinné podnikatelské účely, ale kaplička sv. Jana Nepomuckého s architekturou inspirovanou Janem Blažejem Santinim je nadále určena veřejnosti. „Návštěvu této kapličky mohu také jen doporučit, je veřejnosti celoročně otevřená a obklopuje ji krásná květinová zahrada. I zde je místo, kde mohou poutníci spočinout. Poděkování náleží rodině paní Židové, která se o rekonstrukci kapličky a její údržbu zasloužila,“ doplnil ještě náš výlet do historie svým doporučením pan farář Josef Andrejčák.

Nemůžeme opomenout odkaz na kulturní památku, židovský hřbitov v Čelině. Hřbitov je volně přístupný a nachází se přibližně 500 metrů jihozápadně od obce Čelina. První zmínka o obci je z roku 1336, k Boroticím se obec připojila v roce 1980. Hřbitov je uložen na ploše cca 800 m2 v blízkosti lesa. Na hřbitově založeném v 18. století je dochováno přibližně 30 náhrobků, nejstarší z nich pochází z roku 1803 a pohřbívalo se zde až do roku 1918. Genius loci zachytil fotograf Jiří Kozel.

Poutní a historická místa mají význam relaxační, jejich návštěvou můžete uctít památku předků a také prostě a zcela zaslouženě svobodně užívat života na Dobříšsku. A mimochodem, věděli jste se, že v Boroticích mají posilovnu? Pokud se chcete před výšlapem rozcvičit, můžete se domluvit na OÚ Borotice, vstupné je 30 Kč! Pěším a cyklovýletům do historie zdar a na Dobříšsku obzvláště!

Těšíme se příště v Nečíně.

Poděkování: 

Vzácným zdrojem pro historické podklady byla spolupráce s panem farářem Josefem Andrejčákem, O. Cr. a panem Ing. Miroslavem Králem, autorům knihy plné zajímavostí „Borotická farnost, její historie a současnost“. Poděkování za zdrojové informace patří rodinám Zbíralů, Bárů a panu starostovi Borotic, panu Michalu Petrákovi.

CELÉ FOTOALBUM Krásy obcí Dobříšska: Borotice, které nafotil Jiří Kozel naleznete na facebookovém profilu NAŠE Dobříšsko